O Písmenkové víle (Téma týdne)

22. září 2012 v 17:07 | DAKO |  Toulavé myšlenky
Babiččina pohádka.
Písmenková víla bydlí v zámku, který je postavený ze samých písmenek. Má dlouhé bílé šaty i závoj vyšitý různobarevnými písmenky. Uprostřed zámku je sál, kde písmenka bydlí, malá, velká, i barevná. Každé písmenko má svoji kapsičku a jsou srovnané pěkně podle abecedy. V sále je také veliké zrcadlo a v něm Písmenková víla zjistí, kde právě písmenka potřebují. Vybere správná písmenka, srovná je do řádků v knížce a vytiskne.



Na zámku přebývá také rytíř Slovíčko, který víle s písmenky pomáhá. Kontroluje, jestli nejsou písmenka ve slovech přeházená. Večer rytíř projde celý zámek, podívá se, zda písmenka pěkně spí a neponocují. Ale jednou zaslechl ze sálu šepot, potom křik a hluk. Písmenka se hašteřila a přela o to, které písmenko je nejdůležitější. Překřikovala se navzájem.
"Já jsem první v abecedě", volalo A,
prostřední N vykřikovalo, "já začínám slovo nejdůležitější"
" a já mám zase háček", nedalo se poslední písmenko v abecedě, Ž.
Rytíř Slovíčko je okřikl,
"písmenka hloupá, všechna jste důležitá, protože spolu tvoříte slova, která lidé potřebují, aby se mezi sebou dorozuměly".
Písmenka ztichla a rytíř pokračoval,
"kdyby některé chybělo, slova by nedávala smysl. Třeba kdyby chybělo Ž v názvu pohádky o Žabákovi nebo H ve slově hračky, jak by je rodiče mohli dětem koupit, nikdo by jim nerozuměl, nebo kdyby chybělo B ve slově bublifuk. Stejně důležité jsou i háčky, čárky a tečky," dodal ještě.
Písmenka se začala smát, ale byla už tak unavená, že hned usnula.

Babička přerušila vyprávění, zdálo se jí, že Adélka usnula také, v pokojíčku bylo ticho. Ale nespala. Tiše poslouchala s pusou otevřenou. A čekala, co bude dál. Babička pohladila Adélku po hlavičce a pokračovala ve vyprávění.
Dvakrát za rok, vždy v říjnu a v červnu, přichází Písmenková víla a rytíř Slovíčko, opásaný širokým zlatým mečem mezi děti v první třídě, aby dětem předali slabikáře, a když se děti naučí číst tak je pasují na čtenáře.
"Babi a proč" vyzvídala?
"Protože děti se již naučily znát písmenka a ve slabikáři se budou učit skládat slova a potom, když se naučí číst, mohou začít chodit do knihovny."
"A já taky babi" zeptala se Adélka a oči ji zářily jako dva lesklé kamínky.
"Ano, i Ty Adélko, až budeš školačka" odpověděla babička.
Věříte na víly? Já ano!
foto:DAKO
Krásnou dobrou noc.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 eng eng | Web | 22. září 2012 v 17:59 | Reagovat

Hezká pohádka, taková příjemná..:-)

2 jejiblog jejiblog | 22. září 2012 v 18:07 | Reagovat

Krásná pohádka líbí se mi :D

3 DAKO DAKO | 23. září 2012 v 8:25 | Reagovat

[1]:Děkuji za návštěvu a těší mě, že se líbila.

4 DAKO DAKO | 23. září 2012 v 8:29 | Reagovat

[2]: Díky a hezký den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama