Duben 2011

Pražské jaro 2011 a hudba zní...

26. dubna 2011 v 17:30 | DAKO |  ankety
66. mezinárodní hudební festival Pražské jaro
66. mezinárodní hudební festival Pražské jaro se koná 12.5 - 4.6. 2011 v Praze - info a další festivaly různých hudebních stylů se připravují. Nabídka bude určitě pestrá. Milovníky hudby najdeme i mezi čtenáři a návštěvníky knihoven. Máte nějaký oblíbený žánr, který posloucháte nejraději?
Těžko najdeme někoho, kdo nemá hudbu rád.
Příjemný poslech.

Ke kávičce...kvíz

21. dubna 2011 v 7:21 | DAKO |  zajímavosti
VELIKONOCE, první jarní svátky přinášejí vůni života, radost ze začátku a novou naději.
Čas neúprosně ubíhá, přípravy na velikonoční svátky vrcholí, máte pocit, že nestíháte?! Odložte ruční práce, posaďte se ke kávičce a zkuste se s kvízem O Velikonocích pobavit. Kde?
Příjemnou zábavu a báječné Velikonoce vám všem.

Magnesia litera 2011

19. dubna 2011 v 6:55 | DAKO |  zajímavosti
NEJLEPŠÍ ČESKÉ KNIHY v roce 2011.
Ceny letošního ročníku byly vyhlášeny. Udílení cen proběhlo ve Stavovském divadle 10. dubna v přímém přenosu České televize.
Magnesia Litera - Kniha roku
Jan Balabán: Zeptej se táty (Host)

Litera za prózu
Martin Ryšavý: Vrač (Revolver revue)

Litera za poezii
Josef Hrubý: Otylé ach (Galerie města Plzně)

Litera za nakladatelský čin
Edice AAA (Argo)

Litera za překladovou knihu
Herta Müllerová: Rozhoupaný dech (Přeložila Radka Denemarková, Mladá fronta)

Litera za knihu pro děti a mládež
Alžběta Skálová: Pampe a Šinka (Arbor Vitae)

Litera za literaturu faktu
Vladimír Papoušek a kol.: Dějiny nové moderny (Academia)

Litera pro objev roku
Markéta Baňková: Straka v říši entropie (Petr Prchal)

Cena čtenářů
Hana Andronikova: Nebe nemá dno (Odeon)

GRATULUJEME




Barvy kolem nás.

16. dubna 2011 v 10:01 | DAKO |  Toulavé myšlenky
Barva, barvy, barvičky,
slova, která slýcháme od útlého mládí, jsou součástí našeho života. Co se nám vybaví, když se řekne slovo barvy? Někomu "barvy" života, jinému barvy duhy, či barevná televize, barevné fotografie, pestrobarevné oblečení, romantikům barevná hudba a malířská paleta, dětem pastelky, prostě každému něco jiného. Knihovníkům barevný svět knih, knih barevných svým obsahem, nikoliv jen obaly. Najdeme v nich barvy nevinnosti, naděje, lásky, žárlivosti i smutku.
Ale myslím, že všem bez rozdílu mne nevyjímaje se vybaví barvy přírody, barvy čtvero ročních období. V zimě, kdy se nám zdá, že bílá či blátivě šedá barva sněhu nikdy nezmizí a přesto zelená barva jehličnanů "mluví" o naději a potěší naše zimou unavené oči. A naopak na jaře přímo vytahujeme ze země očima první bílé kvítky sněženek a bledulek, které pozvolna doplní barvami hýřící tulipány, žluté narcisky a růžové či modré hyacinty. Syté barvy lila šeříků korespondují s bílými květy třešní a růžovými květy jabloní.
Svěží zelení mladých lístečků stromů a trávy s přibližujícím se létem pomalu prosvítají odstíny žluté, které plynule přechází v zářivě zlatou obilných lánů a společně s rudými květy vlčích máků se koupou v paprscích slunce pod modrou oblohou. A po bouřce, kdy šedá barva bouřkových mraků zahalí kraj do stínu, se sluneční paprsky proderou mezi kapkami deště, rozzáří se na nebi duha, aby nás potěšila obloukem barev plynule přecházejících z jednoho barevného odstínu do druhého.
Léto se nenápadně překulí do podzimu, jehož barvy nás uchvátí jejich proměnou. Všechny odstíny žluté, zlaté, hnědé, barvící lesy, rubínem zářící korálky jeřabin, vřes s trnkami o lila soupeřící, červené šípky lemující cesty až po zemité barvy polí pozdního podzimu. Ačkoli se nám zdá, že lesy na obzoru se oblékly do černého kabátu, zdání klame, černou barvu příroda nezná. A než se nadějeme, nastává opět zima a příroda se ukládá ke spánku přikrytá bílou peřinou. Rok se s rokem sešel.
Láska je solí života a barvy jsou jeho potěšením.

O pohádkách.

12. dubna 2011 v 16:22 | DAKO |  Vzpomínání...
Vzpomínání... také se vám stalo, že vás čas (neúprosně běžící vpřed) zaskočil a najednou jste zjistili, že cosi nečekaně končí?!
Vzpomínání...přidejte se k nám, knihovnicím, a "projděte" se s námi mozaikou vzpomínek, perliček, střípků událostí, neuveřejněých (založených) příspěvků, ale i trapasů, které nás během 15 let potkaly.

Jan Skácel:
Pohádka je, co dávno kdysi bývalo a dnes ze sna visí jak motouzek a zbytek
pout, jež lze a nelze rozetnout. A třeba i čas jinak káže ten, kdo je moudrý, nerozváže
provázek, jenž nás s dětstvím spíná a stará pouta neroztíná. (motto)


O pohádkách.
Pohádky milují nejen děti, ale i dospělí. Ať jsou to pohádky filmové, televizní, divadelní v neposlední řadě knižní, které nechávají naplno pracovat naši fantazii. Neméně ráda vzpomínám na nedělní rozhlasové pohádky, na které jsme se těšily vždy celý týden. Pro mladší čtenáře, kteří navštíví Čítárničku malé vysvětlení. Ano bylo to v době, kdy televize ještě nebyla a po zahájení vysílání se zdaleka nestala součástí každé domácnosti. Ovšem nejraději vzpomínám na pohádky vyprávěné na dobrou noc, kterých měly rodiče nepřebernou zásobu. Láska k pohádkám mě provází celý život a tak máte-li chuť, začtěte se do pohádky o jedné knihovně,
"Kterak se rekonstrukce dočkala v dubnu a květnu v roce 2005".
Že není kulaté výročí? Nevadí, pohádek není nikdy dost.

Bylo - nebylo...
Za devatero horami, devatero lesy a devatero řekami se krčila malá vesnička. V té vesničce stála maličká knihovnička a byly tam i knihovnice (o trošku větší). A ty knihovnice, přestože knihovničku milovaly a něžně jí říkaly "Náš Kutlošek", měly veliký sen. Sen o větší knihovně, sen o novém dětském oddělení. Snily a přitom knihovničku přerovnávaly, vymýšlely, kam nové knihy přidají, až jednou zjistily, že prostě už žádné místo nemají. Smutně se rozhlížely po knihovničce a skoro současně si pomyslely, "kdyby tu tak byl kouzelný dědeček z pohádky, určitě by nám pomohl".
Ale zapomněly (co malé děti dávno vědí), že v knihovně stačí jen na cokoliv pomyslet a knižní skřítkové všechno zařídí a splní. Knihovnice dál chodily se svěšenými hlavami, až najednou dostaly oznámení - knihovna se rozšíří. I zaradovaly se knihovnice a hned se domluvily, že všechno pěkně zdokumentují (krok za krokem nafotí). A opravdu se dařilo. Pracovníci, kteří rekonstrukci prováděli, knihovnici ochotně pomáhali (přidržovali štafle, když byl potřeba záběr z výšky), nezlobili se (snad), že překáží při práci. Knihovnice se občasnými dotazy vzájemně ujišťovaly, "fotíš" - "fotím" a knihovnice (fotila ráda) vždy hrdě, i trochu dotčeně odpovídala - samozřejmě, že ano! A tak knihovnice střídavě fotila a překážela, překážela a fotila, až přišel čas, vyměnit film.
Pomalu přetočily film, a potom opatrně, velmi opatrně otvíraly fotoaparát a potom, (jak si skřítkové dlouhá léta vyprávěli), jen stály a stály. Stály "Jako solný sloup", "Jako Lotova žena", "Jako tvrdé Y" a stály by tam snad dodnes, kdyby se skřítek Knihovníček nesmiloval a nezavolal "všechno jste si zapisovaly", nic! Nadechl se a znova zavolal tím nejsilnějším hlasem, kterého byl schopen "všechno jste si zapisovaly"!
"Všechno jsme zapisovaly", vykřikly a vrhly se společně k počítači, ale zarazily se. V těch dávných dobách byl počítač v knihovničkách veliká vzácnost a knihovnice se jen velmi, velmi nesměle učily s ním zacházet. Co když jsme si všechno smazaly? Nesmazaly! Všechny zprávy a zprávičky o průběhu oprav byly očíslované, podle data seřazené a pěkně v souboru uložené.
A knihovnice (ač v letech) se zamilovaly! Od těch dob mají počítače v té knihovničce (o něco větší) svá jména (je jich víc), knihovnice si s nimi "povídají a za jejich dobrou práci jim vždycky poděkují"!
A když se narodí v knihovně další Knižní skřítek, tak mu všichni vypráví pohádku o knihovnici, kterak fotila a fotila a film nezaložila.
Končí pohádky šťastně? Ano či ne?!


Nedostatek příběhů
způsobuje pomalou
a nenápadnou
ztrátu srdce! (motto)


Úplně z jiného soudku VII aneb PRVNÍ VESMÍRNÝ LET

12. dubna 2011 v 5:01 | DAKO |  ...z jiného "soudku"!
12. dubna 2011 si připomínáme 50. výročí letu prvního člověka do vesmíru.
12. dubna 1961 v 6 hodin a 7 minut světového času odstartoval kosmonaut Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Uskutečnil jeden oblet Země a po 108 minutách přistál na padáku u Semelova v Saratovské oblasti. V té době mu bylo 27 let.

Dobrý den, majore Gagarine
Při zprávě o Gagarinově letu nazpíval brněnský dirigent a hudební skladatel Gustav Brom k poctě prvního kosmonauta píseň s názvem "Pocta astronautovi" známější pod nepůvodním názvem "Dobrý den, majore Gagarine", narychlo složenou Jaromírem Hniličkou a Pavlem Páclem. Ta se stala po léta populární jak svou melodií, tak i slovy.
"Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!"

Čtení pomáhá...

10. dubna 2011 v 13:08 | DAKO |  akce
Čtení pomáhá…
Projekt Čtení pomáhá, umožní dětem a mládeži podílet se na charitativní činnosti.
Projekt Čtení pomáhá, chce zapojit do projektu žáky základních a středních škol v České republice ve třech kategoriích podle věku čtenářů.
Projekt Čtení pomáhá nabízí seznam knih k přečtení. Každé dítě, které se zapojí do projektu, získá po přečtení některé ze seznamu vybraných knih kredit 50 korun, který bude moci věnovat na jeden z nominovaných dobročinných projektů.
Podrobné Informace o projektu najdete na www.ctenipomaha.cz".
Neváhejte, přidejte se a přihlaste se do soutěže.
...Čtení je úžasná zábava.

Spisovatel Václav Camfourek alias...

4. dubna 2011 v 17:02 | DAKO |  zajímavosti
...VÁCLAV ČTVRTEK
*4.4.1911

Václav Camfourek
Je to dnes na den 100 let, co se narodil spisovatel Václav Čtvrtek, vlastním jménem Václav Camfourek, autor knih pro děti a mládež, povídek, románů a her o současných dětech a populárních pohádkových příběhů.Největší ohlas získaly Čtvrtkovy pohádkové knihy, inspirované fantazií lidových pověstí a pohádek.
Rumcajs
Z folklórní předlohy čerpá jednotlivé motivy, staví na tradičních pohádkových figurkách a bytostech (loupežníci, hajní, vojáci, vodníci, čerti), přidává k nim nové a rozvíjí příběhy s vlastní autorskou invencí. Děj klade do uplynulých časů, do venkovské přírody, do lesů, k rybníkům, často na Jičínsko. Smysl pro spravedlivý svět, sousedská pohoda a rozmarný tón patří k hlavním znakům Čtvrtkových příběhů, právě tak jako osobitý, hravý jazyk, cit pro úsporný, neobvyklý a poetický výraz. Pohádky o loupežníku Rumcajsovi , Makové panence, Křemílku a Vochomůrkovi získaly velkou oblibu také v televizním provedení. Znáte naše večerníčky? Zkuste kvíz - zde.
Hajnej Robátko
A protože pohádek není nikdy dost, jedna vzpomínka pro radost všem dětem, mládeži i dospělákům.

První dubnová neděle.

3. dubna 2011 v 17:26 | DAKO |  aktuality
V neděli 3. dubna byl naměřen teplotní rekord 25,6 stupně - letní den
a BARVY JARA.
Příchod letního dne byl zaznamenán nejdříve 17. dubna.
foto: DAKO
Přeji všem krásné jarní dny.